Netransparentní stav v ČSÚD před vstupem do likvidace

Česká národní banka prováděla v letech 2016, 2017, 2018, 2019 i 2020 pravidelný dohled nad ČSÚD (přezkum a vyhodnocování) ve smyslu § 21a Zákona o spořitelních a úvěrních družstevních a příslušné evropské směrnice. V rámci tohoto dohledu nebyla uložena žádná opatření k nápravě – viz. Příloha 1.

V kontrastu s těmito závěry (s tím, že nebyla uložena žádná nápravná opatření) pak ČNB zahájila 22.12.2020 řízení o odebrání licence ČSÚD, což je extrémní krok, který je pro finanční instituci likvidační. Tato situace je pro běžného občana naprosto netransparentní a nepředvídatelná.

První informace o velkých problémech družstva se družstevníci dozvěděli až začátkem roku 2021, kdy členové družstva obdrželi dopisy k valné hromadě a konala se informační videokonference pro družstevníky. Poté byl zpracován rozbor veřejně dostupných informací o hospodaření družstva, ze kterého vyplynulo, že  Československé úvěrní družstvo hospodařilo dlouhodobě ztrátově (více než 10 let v kuse) a zároveň mělo v letech 2015, 2016 a 2017 okolo 30% ztrátových nedobytných úvěrů – viz. Příloha 2.

V důsledku tohoto pochybného způsobu hospodaření došlo ke dramatickému znehodnocení členských vkladů družstevníků – viz. Příloha 3, kdy z vložených cca 453 milionů Kč členských vkladů k 25.3.2021 – dni vstupu do ČSÚD do likvidace – zbývalo pouhých cca 11 milionů Kč (tj. hodnota členského vkladu činila jen 2,5% původních vložené hodnoty). Pro názornou ilustraci – pokud družstevník vložil členský vklad 20 000 Kč, hodnota jeho vkladu se zmenšila z 20 000 Kč na pouhých 500 Kč. Členové družstva jsou tak významně poškozeni znehodnocením svých členských vkladů.

Z pohledu běžného občana a spotřebitele se takový způsob hospodaření jeví jako nepochopitelný, respektive velmi pochybný. Stav ztrátového hospodaření navíc trval neúměrně dlouho.

V kontrastu s těmito fakty, zodpovědní úředníci ČNB, kteří – na rozdíl od obyčejných občanů – disponují potřebnými odbornými znalostmi, v rámci pravidelného každoročního přezkumu v letech 2016, 2017, 2018, 2019 a 2020 neuložili ČSÚD žádná opatření k nápravě.

Nelze spravedlivě předpokládat, že běžný člověk bude rozumět účetním uzávěrkám a bude je pravidelně vyhodnocovat. V tomto ohledu jako občané a spotřebitelé opodstatněně spoléháme na dohled ČNB jako nejvyšší autority na finančním trhu.

Z pohledu běžného člověka lze tedy konstatovat, že zodpovědní úředníci České národní banky nám – spotřebitelům a obyčejným občanům – v případě Československého úvěrního družstva neposkytli dostatečnou ochranu.

Na okraj dodáváme, že ČSÚD prokazatelně poskytovalo vysoké úvěry s nesmyslnými parametry spřáteleným právnickým osobám, které byly následně nespláceny. Konkrétním příkladem je úvěr pro slovenskou společnost BUČINA-REAL, u které existuje personální propojení s předsedou představenstva Ing. Antonem Halúskou (viz. Příloha 4 a Příloha 5).

Závěrem shrnujeme obsah podnětu:

Zdvořile žádáme o prověření dohledových úkonů, které nad ČSÚD prováděli úředníci ČNB, a to zejména:

• Jak mohl dohled úředníků ČNB připustit nezodpovědné a dlouhodobě ztrátové hospodaření ČSÚD, které trvalo více než 10 let v kuse?
• Jak mohl dohled úředníků ČNB připustit nezodpovědné řízení úvěrových rizik v ČSÚD, které způsobilo, že ČSÚD mělo v letech 2015 – 2017 kolem 30% ztrátových nedobytných úvěrů?

Zdvořile žádáme, aby nám byly poskytnuty informace, které objasní okolností zahájení řízení o odebrání licence ČSÚD, a to zejména:

• Proč bylo s ČSÚD zahájeno v prosinci 2020 nepředvídatelné a v důsledku likvidační řízení o odebrání licence, a to poté, co pravidelný dohled ČNB provedený v roce 2020 neuložil žádná nápravná opatření?

Zdvořile žádáme, aby ČNB v rámci veřejné transparentnosti poskytla družstevníkům informace (jednotlivé vynaložené částky a zdůvodnění jejich vhodnosti a potřebnosti) o tom, za jaké externí služby bylo v průběhu 4 měsíců likvidace ČSÚD vyloženo téměř 8% majetku ČSÚD (9,15 milionů Kč).

Zdvořile žádáme o legislativní iniciativu ČNB, kterou by byla iniciována změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech tak, aby byl posílen členský princip ve smyslu:

• zvýšení průběžné informovanosti malých střadatelů o hospodaření a způsobu řízení družstva, např. formou povinných informací ze strany vedení družstva 1x ročně
• práva na získání kontaktů na další družstevníky za účelem vzájemné spolupráce

Věříme, že Česká národní banka, jako nejvyšší autorita v České republice, je institucí, která hájí zájmy obyčejných lidí a stará se o ochranu práv spotřebitelů a obyčejných občanů.

Věříme, že naše žádost nebude smetena ze stolu a že se bankovní rada ČNB bude naším podnětem zabývat. 

Věříme, že se bankovní rada ČNB zasadí o zjednání nápravy, a to

• jak ohledně „kontroverzního“ způsobu vedení dohledu zodpovědnými úředníky ČNB
• tak ohledně posílení členského principu ve smyslu větších práv drobných střadatelů.

Věříme, že Česká národní banka dokáže zajistit takovou úroveň ochrany práv drobných střadatelů, která odpovídá standardům ochrany spotřebitele v Evropské Unii.

Na okraj dodáváme, že mezi členy družstva, kteří v důsledku krachu ČSÚD přijdou o peníze je i řada osob v seniorském věku či osoby se zdravotním postižením, pro které nevrácení jejich vkladů představuje velký problém.

Jménem všech obyčejných občanů, Vám, pane Ruskoku, i Vám, vážení členové bankovní rady, za korektní vyřízení předem děkujeme.

Ing. Kamila Kodrová a dále podepsaní družstevníci ČSÚD